Barokní římskokatolický kostel sv. Václava z roku 1701.
Původní kostel byl r. 1697 pro malý rozměr zbořen a zůstala jen stará věž a a část zdí. Byl zbudován nový kostel s novou střechou s malou věžičkou pokrytou plechem. Hlavní věž byla o několik sáhů zvýšena. Kostel byl dokončen 2. října 1701 a slavnostně vysvěcen biskupem Ferd. ze Schroffenheim za účasti četných preletátů a osobností, vynikajících šlechetností a důstojností, velkého množství lidu, z nichž 1800 bylo biřmováno. Do hlavního oltáře byly položeny ostatky sv. mučedníků Floriána a Magna. Nynější podobu dostala věž kostela v r.1906. Jednoduchý vrch byl odstraněn, věž byla ještě zvýšena a opatřena vysokou bání, nesoucí na vrcholku kříž. Celá věž je kryta plechem. Věžní hodiny, které byly původně pod oknem zvonice, byly umístěny nad oknem. V roce 1995 byl kostel opraven, byla provedena rekonstrukce krovu a střešní krytiny. Věžní báň byla pokryta měděným plechem a fasáda opatřena nátěrem v původních barvách.
Fara z konce 18. století. 5. února 1662 shořela část městečka s kostelem i původní farou.
Zdá se, že neutrpěl tolik kostelík, jako fara, protože po ohni osadníci se svým farářem Karáskem dvakrát prosili probošta Korusa o novou bezpečnější faru. 12. května 1663 jim dal k vystavění prostý grund Opičkovský, i se zahradou.
Zámek pozdější klášter, stojí na místě původní tvrze. Nejstarší zmínka o ní pochází z r.1371. Bývala sídlem pánů z Nezamyslic. O jejím zániku ani o vzniku zámku se zprávy nedochovaly. Nynější budova pochází z r. 1764. Je to dvoutraktová budova kolem obdélníkového dvora. Asymetricky umístěný portál půlkruhovitě zaklenutý s patníky, nahoře s římsou a po stranách s dekorativními vázami.
Pod římsou dva erby nad nimi nápis: DOMINICI PRAES ULISCURA (s péčí vrchnostenského představeného) Místnosti v přízemí jsou zaklenuty pruskými klenbami se zrcadly a valenými klenbami mezi pásy. Kaple je zaklenutá valenou klenbou a má nástěnné malby. Jak byl zámek osídlen za řadové vrchnosti se neví. Od r. 1876 zde žily sestry řádu sv. Hedviky, Němky a německé šlechtičny z Polska, většinou tělesně postižené. Měly obecnou a měšťanskou utrakvistickou školu, která byla skoro výhradně německá. Až do první světové války měly dívčí penzionát a sirotčinec. V současné době zde sídlí ústav mentálně postižené mládeže. Budova je z části pokrytá novou taškou. Střecha ve dvorním křídle má vybudované nové podkrovní prostory s okny ve střešních vikýřích.
Kaplička Panny Marie, stojící na prameni osvěžující, chladné vody, byla a je vyhledávaným místem mnoha našich občanů. Je opředena pověstmi, které se tradují již po několik generací. Bývalou dřevěnou kapličku na tomto místě postavila mlynářská rodina Vitásků. Byla hojně navštěvována a místním lidem „kaplicí Matky Boží na Malí Pastvě“ nazývána. Poněvadž byla malá a již chatrná vznikla myšlenka na místě staré postavit novou. Tohoto úkolu se ujal místní tesařský mistr Josef Leichert, který plán zhotovil, sbírky podnikal a práce svého řemesla zdarma provedl. V září r. 1901 byl položen základní kámen a 8. září 1902 se již konal slavnostní průvod se sochou P.Marie k nové kapličce. Od té doby se na tomto oblíbeném místě konají třikrát do roka poutě. V květnu, srpnu a září.
Před kostelem stojí v popředí dvě barokní kamenné sochy sv. Floriána a sv. Judy Tadeáše z r. 1772 od J. Scherhaufa.
V pozadí mezi nimi stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18.století. Sochy se výrazně uplatňují v ose náměstí před kostelem. Všechny tři sochy jsou chráněny.
Pieta v obloukovém výklenku za kostelem sv. Václava. Sousoší zajímavé svým neobvyklým ztvárněním. Autor není znám.
Od roku 2000, kdy se spojilo 16 obcí nejjižnější části okresu Prostějov v dobrovolném svazku „Sdružení obcí mikroregion Němčicko“, hledají představitelé obcí společné projekty a činnosti. Každoročně se snažíme získat finanční prostředky k uskutečňování společných cílů. Garantem se pak stane obvykle jedna obec za všechny.
Obec Nezamyslice vzala na sebe v loňském roce roli takového garanta, když požádala o přidělení dotace z Programu obnovy venkova - dotační titul č. 7 určený pro mikroregiony na opravu drobných sakrálních staveb v r. 2002. Patnáct obcí našeho mikroregionu si vybralo k restaurování jednu památku nezapsanou v seznamu kulturních památek (kříž, pietu, sochu, Boží muka). Stav těchto památek byl zdokumentován a byl odborně odhadnut náklad na jejich restaurování. Žádosti bylo Ministerstvem pro místní rozvoj ČR vyhověno a na opravu kamenných památek byla poskytnuta dotace 50 % z celkového nákladu 944 tis. Kč. Druhou polovinu musely ze svých rozpočtů poskytnout obce, a to podle skutečných nákladů potřebných k opravě právě jejich objektu. Obec Dobromilice se podílela 26,5 tis. Kč na restaurovaní velmi pěkně zdobeného kříže při cestě ke hřbitovu, obec Dřevnovice částkou 30 tis. Kč opravila kříž před Vystavělovým, obec Koválovice-Osíčany přispěla částkou 33,5 tis. Kč na totálně poškozený kříž před Benešovým mlýnem, obec Mořice dala 28, t. Kč na opravu kříže u Hané, obec Nezamyslice uhradila 31 tis. Kč na opravu kříže u kaple Panny Marie, obec Tištín se podílela 22 tis. Kč na opravě sousoší Pieta, obec Víceměřice přispěla 34 tis. Kč na kříž u kaple sv. Floriána a obec Doloplazy se podílela 17 tis. Kč na opravě Boží muky za závodem ŽPSV.
Asi před dvěma měsíci byly restaurátorské práce na všech objektech ukončeny. Provedl je zkušený restaurátor p. Mgr. Jaroslav Budík z Vyškova, jehož dílo jsme v regionu znali. Nezklamal ani tentokrát. Pokud je mi známo, byla jeho práce dobře přijatá ve všech zúčastněných obcích. Restaurované památky si opět získali zájem kolemjdoucích, na které tiše působí. Stačí se u nich zastavit či jen zvolnit krok. Někomu připomínají pomíjivost času, jinému zase konec pozemského života, dalšího naplňují nadějí příštího života, budí svědomí, posilují lásku k Bohu a někoho jen tak prostě oslovuje jejich vzhled.
Můžeme být spokojeni. Náš úkol se zdařil. Drobné kamenné památky dříve řemeslné práce než umělecká díla, si prodloužily svůj věk, aby tak mohly plnit své nádherné poslání ještě po mnoho let. Tato akce se stala také zářným příkladem úspěšné spolupráce obcí mikroregionu.